Historie
10. února 2013 v 14:47 | Historik nebo Histerik
Znáte tiskopis 772? Pokud bychom žili v letech 1920 až 1936, museli bychom tento tiskopis vyplnit pro každý rozhlasový přijímač (radiofonní stanici), ještě před tím, než bychom si mohli přijímač vůbec koupit. Zdá se vám to absurdní?
Přesvědčte se sami. Podívejte se na historické důkazy zde:
Koncese na zřízení, udržování a provozování přijímací radiofonní stanice
pro pana Konstantina Solonu, natěračského mistra, v Brně, ulice Sušilova, č. 7
Pořízení rozhlasového přijímače nebylo vždy tak snadné jako dnes. Třeba za první republiky bylo nutné nejprve získat potřebné povolení (tzv. koncesi), a teprve pak si zájemce mohl přijímač koupit. Za udělené povolení musel platil - tzv. koncesionářské poplatky.
Navíc pořízení rozhlasového přijímače bylo vázáno na konkrétní místo a v případě přemístění bylo nutné předem písemně žádat o souhlas s přemístěním a to maximálně na dobu 14 dní.
Časem, s postupující demokratizací společnosti, se postup obrátil. Už nebylo nutné nejprve získat povolení, a teprve pak si člověk mohl rozhlasový přijímač pořídit. Mohl si ho rovnou koupit, neboť k tomu nepotřeboval od nikoho povolení, ale hned jej musel přihlásit do evidence.
Jmenná evidence majitelů jednotlivých rozhlasových přístrojů fungovala ještě v šedesátých a možná i v sedmdesátých letech 20. století. V sedmdesátých letech však díky masovému nárůstu dostupnosti "tranzistoráků" začal státní aparát ztrácet faktickou kontrolu nad jednotlivými radiovými přijímači. Ačkoliv příslušná ustanovená formálně dále platila, jejich vymahatelnost přestala být prakticky realizovatelná. Tato situace trvala až do pádu komunistického režimu v roce 1989.
V určité formě tato absurdita přetrvává až dodnes a to zcela v obrácené formě: Podle současného právního uspořádání to funguje na obráceném principu: předpokládá se, že rozhlasový přijímač má každý a Vy musíte prokazovat, že nejste poplatníky. Zákon totiž zavádí předpoklad, že každý kdo odebírá elektřinu současně vlastní i příslušný přijímač. Pokud jej nevlastníte, musíte to prokázat (čestným prohlášením).
Ať žije demagogie!
1. června 2011 v 11:14 | STP
V budově, kde sídlí naše firma se můžete dotknout historie a navštívit originální kuřárnu administrativy n.p. Barvy Laky. Vybavení z roku 1980.
Vstup je ZDARMA,
bez průvodce a na vlastní nebezpečí. Příležitost k návštěvě máte také během přestávky v době, kdy u nás například absolvujete školení v systému
ROS Mikrotik.
Atmosféra prostoru se nedá popsat, takže pár fotografií níže.
Ani sto fotografií nedá za osobní návštěvu. Obzvláště podnětů pro vaše "čichové buňky" je opravdu mnoho.
1. června 2011 v 10:40 | Historik
Společnost i4wifi a.s. byla jedním z prvních distributorů TP-LINK pro ČR a střední Evropu. Díky naší masivní propagaci se značka rozšířila a každým dnem upevňuje svou pozici na trhu.
Jako distributor provozujeme značkový obchod na doméně
www.TP-LINK.cz a produkty u nás můžete zakoupit s jedinečnou
zárukou 5 let.
V tomto příspěvku se podíváme na pradávnou historii TP-LINKu.
Původní název firmy TP-LINK znamenal "Twist-Pair Link", neboli "Spojení po kroucené dvojlince".
TP-LINK byl název firmy a první výrobky měly obchodní název MERCURY (v červené barvě). Avšak zákazníci během času výrobkům začali říkat podle jména výrobce, a tak název MERCURY nebyl dále již používán.
Od roku 2005 pak TP-LINK zcela přechází na nové logo TP-LINK v modré barvě, zůstává zachováno pouze identické písmo jako bylo v názvu MERCURY.
Dnes "switche Mercury" byly zcela zapomenuty a prakticky je nezle na Google najít.
29. dubna 2011 v 11:58 | Hlodavec
Prezident Klaus postupně odhaluje svoji minulost. Při návštěvě Liberecka v roce 2011 objevil svoji "pra-Škodovku", viz zde:
Panu Ladislavu Hrubému z Jablonce nad Nisou se podařilo překvapit pana Prezidenta Václava Klause. Na prezidentovu návštěvu ve Smržovce přijel v hnědé Škodě 120 L, která panu Klausovi skoro před čtvrt stoletím patřila. (Informace zde)
Díky tomuto "objevu" se však podařilo vypátrat, jaký byl první oblíbený počítač pana Prezidenta Klause.
Přeci ATARI !
Vzhledem k tomu, jak Atari ovlivnilo mnoho lidí, budeme se touto počítačovou firmou na našem blogu ještě dále zabývat.
31. prosince 2010 v 15:19 | Historik
Informovala o tom Česká televize. Frýba byl ikonou českých a slovenských televizních obrazovek 70. a 80. let a jeho popularita neutichala ani poté, co krátce po revoluci přestal působit jako hlasatel. V televizi pracoval až do roku 2008.
Miloš Frýba byl začátkem devadesátých let "fiktivně" navržen jako protikandidát Václava Havla v prezidentských volbách po pádu komunismu. Skupina Orlík s frontmanem Danielem Landou dokonce vydala album s názvem Miloš Frýba for Prezident.
Landa to kdysi vysvětloval tím, že "Frýba (na rozdíl od Havla) vypadal jako chlap a vždycky držel slovo. Když řekl, že budou zprávy, tak byly. Uměl se každý den postavit národu tváří v tvář a vždycky věděl, jak okomentovat to, co se děje, zatímco Havel tak divně blekotal".
Myšlenka zvolení Miloše Frýby prezidentem byla od začátku úplná recese a částečná provokace. Není třeba za tím hledat nic jiného. Frýba a Karel Gott byli typičtí reprezentanti "papučové" kultury normalizace. Orlík se jim ve své písni a mediálním humbuku, který díky tomu vznikl, fakticky vysmál.
Karel Gott mit uns
Karel Gott mit uns
Karel Gott, Karel Gott, Karel Gott mit uns
Karel Gott mit uns
Karel Gott mit uns
Karel Gott, Karel Gott, Karel Gott mit uns
Miloš Frýba
Miloš Frýba
Miloš Frýba taky mit uns
Miloš Frýba
Miloš Frýba
Miloš Frýba taky pic bum
Celý paradox osoby Miloše Frýby lze prohlédnout až v kontextu historického období 70. a 80 let.
V této době v Československu roste generace tzv. "
Husákových dětí" a tvrdě ponormalizační kultura je mediálně svázána do pouhých dvou kanálů československé televize. Zde jako nejviditelnější osoba vystupuje právě pan Frýba. Byl to On, který skoro denně (pokud to nebyl jiný hlasatel/hlasatelka) zval statisíce tehdejších dětí, aby "za odměnu" sledovali "Zpívánky" a Večerníček. A byl to On, který v zápětí tyto statisíce dětí od televize odháněl s tím, že je čas jít už spát. Frýbovská fráze "
Tak, milé děti, Večerníček skončil....." se vryla do paměti celého národa.
Lze předpokládat, že tyto přímé živé vstupy hlasatelů byly vysílány "na ostro" bez záznamu. To je určitě škoda. Protože pokud by někdo z archivu ČT udělal sestřih těch tisíců "jedno nebo dvou větných komentářů", určitě by vznikl úsměvně odstrašující dokument výstižně odrážející tehdejší dobu.
Přiznejte si, pokud jste z generace Husákových dětí, zda jste doma na Miloše Frýbu nevyplazovali jazyk, nedělali "čerta", nebo jinou grimasu....
Ať je to, jak je to, masově mediální popularity Miloše Frýby už někdo jiný těžko dosáhne. Miloš Frýba sice odešel, ale v paměti národa bude žít dále.
"Miloš Frýba taky mit uns"
31. října 2010 v 18:18 | JUDr Krejčí
S morálním dovětkem: "Ale, peníze přece nejsou všechno......."
29. října 2009 v 21:36 | Tech
Znáte telefonní číslo na Karla Gotta? Tato otázka byla hitem již v 70. letech. Těch, kteří znali číslo na Velkého Karla, bylo opravdu jen málo.
V 90. letech přišel na běžný trh
nosič dat CD-ROM a tím i možnost uložit vetší množství dat na jedno médium a "vynést je ven". A tak se z počátku 90 let objevila
mediální kauza, kdy mezi lidmi putoval na CD-ROMu první
částečný telefonní seznam ilegálně vynesený ze tehdejšího SPT Telecom. (Odkaz:
http://www.lupa.cz/clanky/oficialni-telefonni-seznam-na-cd-rom/ )
Tato kauza se stala známou díky možnosti najít telefonní čísla na umělce i vládní prominenty. Tato kauza poprvé rozbouřila diskuse ohledně legality a možnosti zpětného hledání podle telefonního čísla.
Posléze se objevil program "
Český telefon" což byla upravená databáze vydaná již oficiálně. Databáze byla okleštěná o čísla prominentů a dalších VIP osob. Netrvalo dlouho a mezi lidmi se objevil "hack", který umožnil v databázi
zpětné vyhledávání. Kauza byla opět medializována a opět se řešilo, jak je to s legalitou zpětného vyhledávání. (Software přežil až do roku 2004 - odkaz:
http://www.burdacomm.cz/seznam/ )
V roce 2000 přichází sám velký
Český Telecom a.s. a na stránkách portálu
www.QUICK.cz zveřejňuje on-line telefonní seznam. (Odkaz
Původní tisková zpráva říkala:
www.QUICK.cz nabízí jako jediný portál v České republice možnost přímo vyhledávat telefonní čísla fyzických osob i firem v internetovém telefonním seznamu. (původní URL
Avšak chybička se vloudila. Jednoduchým průzkumem webové stránky, bylo možné zjistit další neveřejná formulářová pole pro dotazování se.... a kupodivu to šlo i obráceně. Ihned se jiných serverech objevili stránky s upravenými vstupními formuláři, podle kterých šlo hledat zpětně podle telefonního čísla z databáze na quick.cz.
A znovu vznikla mediální kauza a zpětné vyhledávání šlo na přetřes. Český Telecom v zápětí funkčnost zpětného dotazu zablokoval a nad zpětným vyhledáváním se uzavřela voda.
V následujících letech se již pouze objevují malé mediální přestřelky týkající se zveřejňování telefonních čísel operátorů mobilních sítí a čísel přidělených do VoIP rozsahů. O zpětném vyhledávání se nemluví a nikdo jej neřeší. Počet zákazníku Telekomu (alias Telefoniky O2) klesá a klesá, zatímco penetrace mobilů roste a roste.
A tak se asi nelze divit, že nikoho nevzrušilo, co se malým písmem nenápadně objevilo na vyúčtování za telefony O2:
Takže nyní je zpětné vyhledávání poprvé veřejně nabídnuto jako zpoplatněná služba a to přímo "dominantním" operátorem O2 přes židáckou službu 1188.
Co vy na to?
30. listopadu 2008 v 22:51 | Tech
Pájíte? - Cože? - Ano, jestli pájíte někdy pájkou. A jaký cín používáte?
Podívejte se na to jak vypadalo "přelistopadové" balení cínu - a i v roce 2008 se s ním dobře pájí.
19. září 2008 v 16:47 | Tech
Postupně to celé směřuje k:
Na planetě Zemi byl CzFree.net zrušen.
1. července 2008 v 12:03 | Tech
Nedávno jsem mluvil s jedním zákazníkem se kterým jsem řešil otázku reklamací starých produktů. Zákazník se dušoval asi v tom smyslu: "já u i4ky již nakupuji nejméně čtyři, pět let a odjakživa jsem měl záruku 2 roky."
To je sice pěkné tvrzení, ale bludné. Navíc ukazuje, jak
snadno se zapomíná. Na co? Na fakt, že celá desetiletí byla
běžná záruka 6 měsíců. Takže i my jsme v i4 začínali se zárukou 6 měsíců. A pokud Vás zajímá jak to bylo, tak zde je přehled záruk z historického pohledu -
http://www.i4wifi.cz/inc/_doc/Pdf/Zaruky-prehled-2002-2008.pdf.
Já v této souvislosti připomínám, že v minulosti běžně platilo, že pokud nebylo uvedeno jinak, byla záruka 6 měsíců. To, že jsme udělali desetinásobný pokrok je vidět v tom, že od dubna 2007 nabízíme na vybrané produkty nadstandardní záruku 60 měsíců.
Parafrázujeme staré heslo kupónové privatizace: Jistota desetinásobku je u nás skutečností!
Zde hledá 
